Anička: Leni, já ti musím něco ukázat. Zase na mě vyskočil článek o doplňcích stravy a upřímně mě to docela rozhodilo. Píše se tam, že prý 60 % všech produktů s omega-3 na trhu je žluklých. Teď sedím doma, koukám na tu svoji krabičku a říkám si... nekoupila jsem si vlastně předražený zkažený tuk? Možná mi to proto ani nefunguje.

Nezávislá lékárnice: Aničko, úplně ti rozumím. Tohle jsou přesně ty titulky, které občas zahlednu i já – a věř mi, že ani na mě jako na lékárnici to nepůsobí dobře. Člověk má hned chuť to všechno vyházet do koše. Ale víš co? Pojďme si to klubko děsivých výsledků spolu rozplést. Ukaž mi, co přesně jsi našla. Podíváme se těm článkům na zoubek a pak ti ukážu, jak si i ty sama můžeš ověřit, jestli je tvoje značka fakt čerstvá.

Anička: Tak schválně. Tady píšou: „Průzkum v Kanadě testoval 171 vzorků a 68 % z nich bylo oxidovaných.“ To zní hrozivě, ne?

Nezávislá lékárnice: Zní. Ale je tam důležitý kontext. Tenhle průzkum je z roku 2015. To bylo období, kdy se kvalita omega-3 teprve začínala pořádně hlídat. Ta čísla tehdy odpovídala realitě, ale když se do té studie začteš hlouběji, zjistíš zajímavou věc. Z těch 68 % bylo celých 18 % vzorků vlastně v pořádku – jen se k tomu limitu vzdáleně blížily. Ve skutečnosti tu hranici překročilo „jen“ 39 % produktů. Pořád dost, ale už to není ta dvě třetiny trhu, co hlásá titulek. Docela rozdíl, viď?

Anička: Takže si ty čísla novináři prostě nafoukli, aby se to víc klikalo?

Nezávislá lékárnice: Neřekla bych vyloženě vymysleli, ale čísla se dají interpretovat různě. A strategie vyvolávání strachu bohužel funguje nejlíp. Ukážu ti to na dalším příkladu – studie z roku 2017 z Nového Zélandu. Tu najdeš v článcích hned vedle té kanadské. Zase tam svítí: „68 % produktů nesplnilo limity čerstvosti.“ Jenže už se nedozvíš, že testovali i ochucené oleje metodou, která pro ně není určená. Jsou to prostě špatně nastavené podmínky měření. U neochucených olejů byla oxidace jen u 23 %. Celá tahle kauza se tam táhla roky a nakonec ji muselo uzavřít až ministerstvo prohlášením, že se spotřebitelé opravdu nemají čeho bát.

Anička: Aha! Takže je to vlastně taková nafouklá bublina, která se recykluje pořád dokola.

Nezávislá lékárnice: Přesně tak. Je pravda, že do roku 2000 – což není tak dávno – kvalitu omega-3 nikdo moc neřešil. Pak se náhodou zjistilo, že rybí olej může obsahovat těžké kovy nebo být oxidovaný. Takže se na to zaměřujeme teprve posledních 25 let. Studií proběhlo mraky, většina dopadla v pohodě, ale slyšet je vždycky jen o těch problematických. Třeba v Polsku proběhlo v posledních letech několik nezávislých testů a žebříčků a opakovaně potvrdily špičkovou kvalitu hned několika značek. Paradoxně těch, které nestaví marketing na velkých slovech, ale prostě tiše a poctivě vyrábí a testují.

Anička: A co u nás? Dělají se takové testy v Česku?

Nezávislá lékárnice: U nás je jich míň a zaměřují se hlavně na obsah – jestli v té kapsli je opravdu tolik účinné látky, kolik píšou na obalu. Možná si pamatuješ výsledky českého dTestu, kde moc dobře nedopadl třeba PharmaNord. Tam neřešili kvalitu jako takovou, ale právě to množství v tabulce. Což bylo překvapivé.

Anička: Proč zrovna u nich?

Nezávislá lékárnice: Protože PharmaNord si zakládá na farmaceutické kontrole. Každá šarže u nich prochází přísnou výstupní kontrolou v jejich laboratoři, stejně jako léky. Je to silný mechanismus, který by měl teoreticky zaručit, že v každé kapsli bude všechno správně. Ale jak vidíš, ani tahle praxe není neprůstřelná. Proto, pokud chceš mít fakt jistotu, je dobré hledat ještě jinou garanci – a tou jsou kontroly třetí stranou.

Anička: Kontrola třetí stranou? To zní hrozně úřednicky. Co to je?

Nezávislá lékárnice: (směje se) Naopak, je to skvělá služba pro tebe i pro ty poctivé značky. Prakticky to znamená, že firma nenechá vzorek jen ve své vlastní laboratoři, ale pošle ho nezávislé autoritě. Existuje třeba certifikace IFOS. Tam tvůj vzorek proženou celým kolečkem analýz – oxidace, těžké kovy, čistota. Na konci vznikne protokol, který ta čísla nejen vypíše, ale i ohodnotí.

Anička: Tak to už zní jako něco, na co bych se i já chtěla podívat. Z těch laboratorních čísel bych asi nic nevyčetla.

Nezávislá lékárnice: Přesně. IFOS je pro tebe takové razítko, že někdo zkušený ten produkt zkontroloval ze všech stran.

Anička: To zní skvěle! Proč to teda nemají všechny značky na trhu?

Nezávislá lékárnice: To bych si taky přála, ale není to reálné. Certifikace IFOS je dost drahá záležitost. Takže do ní pravidelně investují jen firmy, které na kvalitě a čerstvosti staví celou svou filozofii a myslí to vážně. Ne o tom jen mluví v reklamě.

Anička: A kde tyhle informace vlastně bereš? Já to na krabičkách nikde nevidím.

Nezávislá lékárnice: V tom je ten háček. Certifikace IFOS se nesmí používat prvoplánově pro marketing. Firma se jí nesmí chlubit na titulní straně e-shopu. Často to musíš lovit v hloubi jejich webu. Ale IFOS má i svůj vlastní web, kde najdeš seznam všech certifikovaných products. Můžeš si tam najít i konkrétní šarži té krabičky, co máš právě teď na poličce v kuchyni.

Anička: To mi skoro zní, jako bych měla kontrolu kvality ve svých rukách.

Nezávislá lékárnice: A přesně tak to je! Když víš, co a kde hledat, můžeš se o kvalitě ujistit sama. Třeba když váháš mezi dvěma značkami. Ženy se mě na to ptaly tak často, že jsem na to vytvořila jednoduchý online nástroj – říkám mu Omega-3 kontrolor. Najdeš si tam značku, která tě zajímá, a hned vidíš shrnutí: má IFOS? Testuje v nezávislé laboratoři? Zveřejňuje výsledky? Máš to všechno na jednom místě a přehledně.

Anička: Co v tom tvém kontrolorovi najdu ještě?

Nezávislá lékárnice: Třeba certifikáty původu. To je razítko, které potvrzuje, že ty ryby byly loveny ve volném moři s respektem k přírodě, nebo že chov byl etický. To je důležité hlavně pro lidi, co chtějí opravdu čistý, přírodní produkt.

Anička: Leni, víš co? Z toho děsu, že je celý trh zamořený žluklým olejem, jsem se docela uklidnila. Jdu si toho tvého kontrolora proklikat.

Nezávislá lékárnice: Počkej, ještě ti musím říct jednu důležitou věc. Velký podíl na tom, jestli ten olej bude v pořádku, máš totiž v rukou i ty sama. I ta nejkvalitnější značka ti k ničemu nebude, když se o ni doma špatně postaráš.

Anička: Jak to myslíš? Co s tím mám jako dělat?

Nezávislá lékárnice: Zaprvé – vybírej si obchodníka, kterému věříš. I sebekvalitnější olej, když bude rok ležet někde ve skladu na sluníčku, si kvalitu nezachová. Paradoxně nejjistější jsou v tomhle lékárny, které musí podmínky skladování hlídat kvůli lékům. A zadruhé – rybí olej začne oxidovat ve chvíli, kdy ho poprvé otevřeš. Existuje studie, která ukázala, že na začátku byly všechny oleje čerstvé, ale na konci doby používání už jich byla polovina částečně oxidovaných.

Anička: Takže co s tím?

Nezávislá lékárnice: Čím čerstvější olej, tím důležitější je mít ho po otevření v lednici. Každé otevření lahvičky ten proces nastartuje. Pokud víš, že na tohle „hřešíš“ nebo s olejem cestuješ, vyber si značku s antioxidanty. Třeba vitamín E chrání olej asi dva týdny, ale olivový olej ho dokáže stabilizovat klidně i přes měsíc. Takové produkty jsou pak mnohem odolnější. A teď už víš opravdu všechno.

Anička: Super. Tak já jdu na ten web a schválně se podívám, jak si vede ten můj Norsan.